Jak uplatnit kritické myšlení při studiu VŠ?

 

Kritické myšlení je v poslední době velmi častý pojem. Víte ale, jak jej můžete uplatnit při studiu a jaké metody jsou pro vysokoškoláka ideální? Tři z nich vám představíme v následujícím článku.

 

Mezi metody rozvíjející kritické myšlení patří například myšlenková mapa, klíčová slova, volné psaní, řízené čtení s diskuzí, párové čtení, čtení s předvídáním nebo čtení v rolích. Cvičení je dobré zařazovat cíleně, abyste si kritické myšlení při vzdělání co nejlépe osvojili.

 

Metoda I.N.S.E.R.T

Je to jedna ze základních metod kritického myšlení, kterou lze použít v průběhu studia. Tato metoda se používá zejména pro práci s odborným textem a využívá jednoduchých symbolů. Pomocí symbolů žák vyjadřuje jeho vztah k informacím v textu. V textu vyznačuje známé, nové, rozporuplné a nejasné informace. Využívá se pro ujasnění si důležitých informací z naučného textu. Jedná se o pomůcku zejména pro aktivnější čtení, porozumění textu a pozdější rychlejší orientaci v textu.

 

Metoda párového čtení

Párové čtení perfektně využijete v situacích, kdy text, s nímž máte pracovat, je složitý, přeplněný faktografickými informacemi, případně zpracovává obsažné téma.

 

Systém spočívá v předčítání a práci ve dvojici. Metoda je vhodná pro fázi uvědomění si významu nových informací při práci s textem odborným i uměleckým. Metoda vám umožní přeříkat obsah svými slovy, svou slovní zásobou, což zvyšuje pravděpodobnost porozumění textu.

 

Metoda Pětilístku

Tato metoda se pro svou jednoduchost ujala na školách ze všech metod kritického myšlení nejsnadněji a celá řada studentů a učitelů ji ráda používá. V souladu s cíli hodiny zároveň učitelé pětilístek různě obměňují. Cílem je co nejvýstižněji vyjádřit svůj postoj k tématu.

Sestává se z několika řádků textu, které tvoří pyramidu zakončenou jednoslovnou odpovědí.

1.     řádek – jedno slovo, zpravidla podstatné jméno (téma hodiny, stěžejní pojem)

2.     řádek – dvě slova, zpravidla přídavná jména (měla by popisovat vlastnosti podstatného jména, tedy pojmu z prvního řádku)

3.     řádek – tři slova, zpravidla slovesa (měla by vyjádřit to, co dělá podstatné jméno, tedy pojem z prvního řádku)

4.     řádek – čtyři slova, věta nebo sousloví vztahující se k podstatnému jménu, tedy pojmu z prvního řádku

5.     řádek – jedno slovo, například synonymum podstatného jména.

 

Všechny tři metody jsou samozřejmě mnohem obsáhlejší a v případě zájmu je nutné je důkladněji nastudovat. Všechny jsou ovšem účinné a je jen na vás, pro jakou se rozhodnete.