Proč se studenti bojí teoretické části a jak ji napsat bez zbytečného trápení

 

Teoretická část bývá první velkou překážkou, na kterou student při psaní závěrečné práce narazí. Zatímco úvod a cíle ještě většina zvládne napsat relativně rychle, při pokusu o vytvoření teoretického rámce se mnoho studentů zasekne.

Důvodů je více – strach z nesrozumitelnosti, nejasnost v tom, co vůbec do této části patří, a častá nejistota, kdy už je „teorie dost“. Výsledkem bývá nepřehledný text plný obecných frází nebo naopak zcela chybějící odborné ukotvení práce. Jak se tomu vyhnout?

Co je účelem teoretické části

Teoretická část neslouží jen jako „výplň“, aby byla práce delší. Jejím účelem je ukotvit váš výzkum v kontextu již existujícího poznání. Tím ukazujete, že rozumíte problematice, ve které se pohybujete, a že se vaše práce neopírá jen o dojem nebo osobní názor, ale o relevantní vědecké zdroje.

Zároveň by teoretická část měla čtenáři pomoci pochopit, proč je dané téma důležité, jaké klíčové pojmy bude práce používat a v jakém významu. Je to základ, na kterém pak stavíte praktickou (výzkumnou) část.

Nejčastější chyby studentů

1. Přepisování knih bez propojení s tématem. V teoretické části se často objevují celé pasáže, které jen parafrázují odbornou literaturu bez ohledu na to, zda souvisí s výzkumnou otázkou.
    
2. Přílišná obecnost. Například u práce na téma online marketingu se studenti často rozepisují o vývoji internetu a jeho vlivu na společnost – ale to není relevantní, pokud se chcete zaměřit například na vliv influencerů na chování spotřebitelů.
    
3. Žádné strukturování. Mnoho teoretických částí působí jako neuspořádaný souhrn myšlenek, bez jasného členění a návaznosti.
    
4. Chybějící přechod k vlastní práci. Dobrý závěr teoretické části by měl vytvořit přirozený most k vaší praktické části – shrnout, co z teorie vyplývá a co budete dál zkoumat.
    

Jak napsat teoretickou část krok za krokem

1. Stanovte si klíčové pojmy a okruhy.
 Podívejte se na téma své práce a rozdělte si ho na menší části – například: hlavní koncepty, relevantní teorie, historický kontext, současný výzkum. U práce o firemní kultuře to může být např. definice kultury, modely firemní kultury, vliv kultury na výkon.

2. Hledejte kvalitní zdroje.
 Soustřeďte se na knihy a vědecké články – ideálně publikace z posledních 10 let, pokud to téma dovoluje. Citujte zdroje, které mají autoritu v daném oboru, a snažte se vyhnout opisování učebnic.

3. Píšete pro čtenáře, ne pro učitele.
 Teorie má být srozumitelná, i když je odborná. Vyhýbejte se zbytečně složitým formulacím a pište jasně. Každý pojem, který dále používáte, by měl být srozumitelně vysvětlen.

4. Propojujte jednotlivé části.
 Mezi jednotlivými podkapitolami by měly být přechody, které čtenáři pomohou udržet pozornost. Nejde o to napsat „složku textu“, ale příběh – výklad, který má smysl.

5. Nezapomeňte na aktuálnost.
 Ukažte, že jste seznámeni s tím, co se dnes v dané oblasti děje. Pokud existují nové výzkumy, citujte je. Práce tak působí aktuálně a seriózně.

Kdy si říct o pomoc

Pokud se i po několika pokusech nemůžete pohnout z místa, je namístě zvážit pomoc odborníků. Využít můžete vypracování podkladů závěrečné práce, nebo konzultace při vypracování bakalářky na zakázku. Výhodou je, že dostanete kvalitně zpracovaný teoretický rámec, který můžete dále rozvíjet podle svých potřeb. Zvlášť pokud vás tlačí termíny nebo zároveň pracujete, může jít o efektivní řešení, jak práci zvládnout bez stresu.

Nezapomeňte – teoretická část je základ vašeho výzkumu. Když ji uděláte pořádně, máte vyhráno už napůl.